Výsledky srpnové olympiády robotů v Pekingu byly v některých ohledech impresivní. Vítězný humanoid Tiangong Ultra zaběhl hladkou stovku za 8,64 sekundy – skoro o sekundu rychleji než Usain Bolt. Na druhých Světových hrách se dohromady sešlo 666 týmů a přes dva tisíce humanoidních robotů.
Pravidla rozlišovala, jestli stroj jednal samostatně, nebo ho řídil člověk. Sportovní disciplíny, s výjimkou překážkového běhu, museli roboti zvládnout sami. Při úkolech z běžného života, jako je úklid nebo třídění, se mohl do řízení zapojit člověk, pak ale robot získal jen polovinu bodů.
Humanoidní roboti se zatím prosadili hlavně v reklamách a ve státních plánech. Mnohem těžší je nalézt někoho, kdo si je skutečně koupil. V roce 2025 našlo svého pána přes 18 000 humanoidů. Pokud se započítají jen autonomní stroje pro průmysl a profesionální služby, tak našlo zaměstnání stěží sedm tisíc kusů. Obyčejných průmyslových robotů, známých ramen zavřených v klecích, se za stejnou dobu nainstalovalo přes 600 000. Sice nevypadají jako lidé, ale jsou v tuto chvíli jedinými roboty, které se nasazují po statisících. Jen Amazon má ve svých distribučních centrech přes milion pojízdných podvozků a robotických ramen.
Proč lidskou podobu
Lidské tělo není právě ideální předloha pro stroj. Na rovné podlaze jsou kola úspornější než nohy a rameno přišroubované k podstavci se může věnovat svařování, aniž by se přitom muselo starat, aby neupadlo. Jenže svět jsme si zařídili pro sebe. Nohy nemají problém se schody, kliky od dveří krásně padnou do ruky a pracovní stoly mají přesně takovou výšku, abychom na ně dosáhli a zároveň nemuseli ohýbat hřbet. Pokud stroj vypadá jako my, nemusíme kvůli němu nic přestavovat.
Specializovaný stroj vyžaduje, aby se prostředí přizpůsobilo jemu: nová hala, nový dopravník, nová klec. Humanoid vstoupí do existující továrny a může začít pracovat. Dosavadní průmysloví roboti jsou navíc určeni k jedné činnosti. Svařovací robot svaří různé díly, ale dílnu vám nezamete.
Totéž platí doma. Robotický vysavač nevynechá ani malý kousek podlahy, pokud jsou ovšem všechny podlahy ve stejném patře. Do schodů se buď nedostane vůbec, nebo potřebuje nemotorný nástavec. A nádobí bych mu rozhodně nesvěřil.
Humanoid by měl zvládnout desítky různých prací. Nemusí otrocky sledovat každý detail lidské podoby, podstatné jsou ruce, dosah a výška. Počet rukou není omezen a ani nohy nejsou podmínkou. Pokud po něm nechcete, aby stoupal do schodů nebo překonal některé české silnice třetí třídy, je kolový podvozek lepší.
Humanoidní roboty stále častěji řídí velké modely umělé inteligence, podobné těm z chatbotů, jen s přidaným zrakem a řízením pohybu. Schopnost učit se novým věcem je užitečná i u robotických ramen, univerzalita humanoidů ale klade řádově vyšší nároky.
Na jejich učení potřebujete ohromnou spoustu dat, a tak se dostupnost videí lidí, kteří něco dělají rukama, stala ohromnou konkurenční výhodou. Na světě existuje řádově víc záznamů lidské činnosti než záznamů strojů jakéhokoli jiného tvaru, a to je pro univerzalitu velkým příslibem.
Google DeepMind v červenci vydal model Gemini Robotics 2, který poprvé řídí celé tělo humanoida – chůzi i pohyby rukou. Mozek z jednoho člověka do druhého nepřenesete, ale přenést kopii modelu do robota stejného typu není problém. A i když máte jiného robota, může se z přeneseného modelu učit mnohem rychleji, než kdyby musel všechno objevovat od začátku.
Současný humanoid v továrně
Humanoidů zatím v továrnách nepracuje mnoho, první vlaštovky se už ale objevují. Robot americké firmy Figure už loni vkládal plechové díly do upínacího zařízení při svařování v továrně BMW a podílel se tak na výrobě více než 30 000 vozů X3. Letos v červnu BMW oznámilo, že nasazuje novou generaci robota, který bude pracovat v logistice a řadit díly do pořadí, které očekává výrobní linka.
Boston Dynamics, který dnes patří korejskému Hyundai, má elektrického Atlase, který přenese 30 kilogramů a krátkodobě zvládne i půl metráku. V září firma otevřela výcvikové centrum, kde se Atlasové učí konkrétní výrobní úlohy. V běžném provozu pracuje Digit od Agility Robotics: nosí přepravky ve skladech a v továrně Schaeffleru v Jižní Karolíně nakládá a vykládá průmyslovou myčku.
U Tesly vše běží podle starého receptu: slova výrazně předbíhají činy. Ve výsledcích za rok 2025 firma oznámila sériovou výrobu třetí generace humanoida Optima v roce 2026. Jenže podle letošní pololetní zprávy je sériová výroba pořád vzdálená. Většina firem humanoidy ověřuje a píše o tom, kde se dá, jenže ke skutečnému průmyslovému nasazení se dosud nedostala.
Ale vždyť videa jsou úžasná
Jsou. Každému ale doporučuji položit si v duchu tři otázky. Dělá to robot skutečně sám, nebo ho řídí technik zpovzdálí? Dokáže to udělat pokaždé, nebo na síti vidím jeden úspěšný pokus ze stovky selhání? A jak dlouho to dokáže dělat, než musí přiběhnout technik? Řada nejpůsobivějších záběrů vzniká v optimalizovaných podmínkách, robota ovládá člověk na dálku a na výsledku má stejný podíl střihač videa jako samotný robot. Nepovažuji to za podvod. Nové věci nevznikají ze dne na den, a pokud se nemůžete prezentovat něčím zajímavým, vaše snahy může navždy zastavit prázdná peněženka. Jen je velmi ošidné z takových záběrů usuzovat na skutečný stav věcí.
Za dálkové řízení se navíc není třeba stydět. Velmi užitečné je pro sběr dat. S pomocí člověka může stroj úlohu tisíckrát zopakovat a získat tak neocenitelný základ pro budoucí plně automatické roboty. A v provozu je užitečný i robot, kterému musíte napovídat, pokud převezme alespoň část práce, obzvlášť v prostředí, které vašemu zdraví právě nesvědčí.
O peníze jde až v první řadě
O skutečném průmyslovém úspěchu nerozhodnou nadlidské schopnosti, ale účinek na bankovní konta zákazníků. Tohle je oblast, kde obecně vyniká Čína, a u humanoidních robotů to platí také. Čínské firmy prodávají humanoidy po tisících. Humanoid G1 od firmy Unitree stojí 13 500 dolarů, jeho menší bratranec R1 5 900 dolarů. To je zlomek ceny západního stroje. Tedy pokud se vůbec dá koupit.
Unitree loni prodala přes 5 500 humanoidů a v srpnu vstoupila na šanghajskou burzu. Za první pololetí 2026 výrobci ve světě dodali 19 100 humanoidů, téměř čtyřikrát víc než za stejné období loni. Přes 97 procent z nich vyrobily čínské firmy.
Nákup robota samozřejmě neznamená jen zaplatit cenu v katalogu. V praxi musíte připočíst vybavení pracoviště, začlenění robota do provozu, dohled nad jeho činností a náklady na opravy. Kolik skutečně stojí jedna samostatně dokončená úloha a zda ji robot už dnes zvládne levněji než člověk, se mi nikde najít nepodařilo.
Velká část čínských humanoidů navíc není určena do provozu. Loni podle IDC převažovala vystoupení, výuka, sběr dat a provázení návštěvníků; teprve letos začínají převažovat průmyslové a komerční aplikace. A naprostá většina humanoidů se nestěhuje daleko, 85 procent poptávky končí v Číně.
Tohle je velmi důležitý údaj. Čína si vytvořila domácí trh, na kterém se stroje levně vyrábějí, prodávají, rozbíjejí a zlepšují. Jinak se k masivnímu průmyslovému nasazení nepropracujete.
Trh nevzniká jen spontánní činností jednotlivých firem. Už v listopadu 2023 vydalo čínské ministerstvo průmyslu pokyny, podle kterých měla země do roku 2025 zvládnout sériovou výrobu humanoidů a do roku 2027 v ní dosáhnout světové úrovně. Letos schválený patnáctý pětiletý plán výslovně podporuje „vtělenou inteligenci“, jak se fyzické AI v Číně říká, a do oboru proudí dotace na celostátní, krajské i městské úrovni. Státní podniky mají nařízeno nasazovat ověřené aplikace v praxi.
Součástky
Humanoid je umně propojený balík desítek elektromotorů, přesných převodovek, baterií a silných magnetů. A v tomhle celku se čínský náskok teprve ukazuje v plné síle. Čína v roce 2024 zajišťovala 91 procent zpracování magnetických vzácných zemin a 94 procent výroby slinovaných permanentních magnetů, používaných v motorech robotických kloubů.
Loni podíl na rafinaci sice klesl na 85 procent, důvod k jásotu to ale není. Pořád je to závislost, jakou si v jiných zpracovatelských řetězcích nedovolíme. Čína si je této strategické výhody velmi dobře vědoma. Od dubna 2025 vývoz části vzácných zemin a magnetů podmiňuje licencemi. Další kontrolní opatření sice po jednání s USA pozastavila, ale jen do 10. listopadu 2026.
Strategický boj o roboty už zasahuje i do toho, kdo smí na který trh. Americký telekomunikační úřad FCC blokuje schvalování nových modelů pokročilých mobilních robotů zahraniční výroby, včetně humanoidů. Odvolává se přitom na národní bezpečnost. Bez potřebného schválení se tyto modely nesmějí v USA běžně nabízet ani prodávat; výrobce musí nejprve získat zvláštní bezpečnostní výjimku. Rozhodující je původ zařízení, nikoli jen národnost firmy, takže opatření dopadá i na výrobce mimo Čínu. Dříve schválené modely se však smějí dál dovážet, prodávat a používat. Pevně instalovaných průmyslových ramen se toto omezení netýká.
Evropa sice má vlastní hráče, například německou NEURA Robotics, která získala příslib investice 1,4 miliardy dolarů, ale jejího robota 4NE1 si zatím lze jen rezervovat. Společnost Schaeffler vyvíjí a dodává přesné převodové pohony pro britského výrobce humanoidů. Jenže výroba špičkové součástky je něco jiného než schopnost levně vyrábět kompletní roboty v desetitisícových sériích.
Po desítky let platilo, že výroba jde tam, kde je levná práce. Až levnou práci nahradí roboti, začne rozhodovat, kdo jich umí vyrobit nejvíce a s nejmenšími náklady. V tomhle životně důležitém závodě vede Čína o několik parníků.
Náš robot
Slovo robot dali světu Češi. Podle vzpomínky Karla Čapka ho navrhl jeho bratr Josef, když Karel hledal jméno pro umělé dělníky ve své nové hře. „Tak jim řekni roboti,“ poradil mu prý Josef a maloval dál. Základem bylo staré slovo robota – povinná práce poddaných pro vrchnost. Do světa proniklo s hrou R.U.R., kterou v lednu 1921 poprvé uvedli ochotníci v Hradci Králové. Ve svém jménu dostal robot úkol: pracovat za nás.
Po sto letech si v robotice nestojíme špatně. V našich průmyslových podnicích pracují tisíce robotických ramen. Máme i vlastní výzkum humanoidů. Na FEL ČVUT zkoumá skupina Matěje Hoffmanna, jak si robot buduje představu vlastního těla, vnímá dotyk a bezpečně pracuje vedle lidí. Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) zase založil Interdisciplinární centrum humanoidní robotiky, které má pomáhat firmám ověřovat, kde mohou humanoidy skutečně využít a jak je bezpečně zapojit do provozu.
Vlastní komerční humanoidi u nás teprve vznikají. Ve Zlíně vyvíjí společnost Robot George humanoida pro průmysl, koupit ale zatím nejde. Jiné české firmy stavějí na dovezených strojích: Sentio Robotix doplňuje čínský Unitree G1 vlastními úchopovými mechanismy a softwarem. Český průmysl je přitom úzce provázán s německými výrobními řetězci. Jako středně velká země se silným průmyslem, vlastním vývojem a těsnými vazbami na německou ekonomiku můžeme světové otřesy pocítit velmi silně.
Bitva o budoucí uspořádání světa
Souboj o humanoidní roboty se stává zásadním střetem o podobu budoucnosti. I když jejich ekonomickou návratnost zatím nikdo nedoložil, už se začínají vyrábět, prodávat a testovat v provozu. Jejich příslib spočívá v automatizaci práce, pro kterou se nevyplácí vyvíjet specializovaný stroj, a v přizpůsobení moderní fabrice i sto let staré dílně bez nutnosti přestavby. V tomto příslibu se skrývá zárodek změn, které daleko přesahují průmyslovou výrobu.
Až se humanoidi začnou vyrábět ve velkém a náklady na jeden kus výrazně klesnou, změní se i rozhodování o tom, kde vyrábět. Země s levnou pracovní silou přijdou o svou dosavadní výhodu. Větší váhu dostane přístup ke kapitálu, energii a samotným robotům. Rychle postupující automatizace Číně pravděpodobně umožní udržet si výrobu, která by se jinak kvůli rostoucím mzdám stěhovala jinam. A jakmile bude humanoidů dostatek, najdou brzy uplatnění i mimo továrny.
V tomhle souboji k vítězství nestačí vyvinout nejchytřejšího a nejšikovnějšího humanoida, i když to samozřejmě bude velká výhoda. Pro tempo rozšíření humanoidů bude ještě důležitější schopnost levně a ve velkém vyrábět jejich pohony, převodovky a senzory. Čínské firmy mají výhodu v zázemí dodavatelů pro elektromobily a elektroniku. Americké firmy zase těží ze silného postavení v čipech a softwaru, na nichž závisejí i čínští výrobci. Tato dělba práce možná spoluurčuje podobu světové ekonomiky na několik příštích desetiletí.
Právě teď se rozhoduje o budoucnosti. O tom, kdo bude umět levně vyrábět, komu připadnou výnosy z automatizace a kdo bude závislý na cizích dodávkách. Pro Česko bude zásadní, zda dokážeme roboty nejen nakupovat a zavádět do provozu, ale také uspět s vlastními technologiemi a službami. A stejně důležité bude, zda vyšší produktivita přinese lepší život i lidem, jejichž práci stroje převezmou, a ne jen královské podmínky pro pár vyvolených.
Stejně jako většina mých textů vznikl i tento v dialogu s několika jazykovými modely. Pomáhají mi s formulacemi, protiargumenty a oponováním mým závěrům. Směr, výběr argumentů i konečná podoba jsou moje, důležitá tvrzení ověřuji ve zdrojích a za výsledek nesu odpovědnost já. Kniha Umělá inteligence srozumitelně – od fungování modelů po dopady na práci, školu i demokracii, včetně českého kontextu – je zdarma ke stažení pod licencí CC BY 4.0.